:: Pisnicky ::

:: Sunday, December 01, 2002 ::

Varovani!!!

Poslední měsíc s rumem

Už jen poslední měsíc mohou čeští producenti vyrábět jednu z tradičních lihovin - tuzemský rum. Od 1. ledna se rum kvůli požadavkům EU bude vyrábět výhradně pod názvem tuzemák, na němž se dohodli tuzemští producenti sdružení v Unii výrobců lihovin. "Mrzí nás, že se s tímto označením musíme rozloučit už rok a půl před vstupem země do EU. Přičítáme to malému zájmu našich vyjednavačů, pro které obchodní zájmy několika likérek zřejmě nebyly dostatečně významné," řekl Josef Nejedlý, ředitel druhého největšího výrobce rumu u nás, firmy Fruko-Schulz. Třeba Maďarsko má sjednánu výjimku na rum až do roku 2006, obdobně i Slovensko. I pro moravskou slivovici se podařilo vyjednat výjimku. Zákon o potravinách se změnou značení počítá od příštího roku. "Ještě ale nebyla vydána prováděcí vyhláška, která ustanovení zákona upřesní," dodal Nejedlý. Rum se v Česku vyrábí z melasového nebo obilního lihu s přídavkem aromat a barviv. Podle EU může označení rum nést výhradně destilát z cukrové třtiny. Expedice rumu může pokračovat do 30. června 2003 a v obchodech jej lze nabízet až do vyprodání zásob. "Tuzemák si zachová veškeré parametry tuzemského rumu. Věříme, že si lidé na nový název zvyknou," řekl Nejedlý. Výrobci podle něj považovali za lepší řešení nový název než změnu technologie. Rum připravovaný podle EU by byl až o třetinu dražší a chuťově odlišný.

www.agris.cz

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 12/1/2002 10:48:09 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Doplnek k Finskym radovankam

To se tak jednou stalo, ze si tady nekdo v noci uzival, ale prislo nahle ochlazeni a uz to chudaci nerozchodili. No tak jsme jim alespon na pamatku udelali hezkou fotku:-)

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 12/1/2002 10:44:25 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Jenom zkousim, jestli se tady daji prilepit obrazky.. Muzes to kdyztak Dudys smaznout, uvidime...

Finske zimni radovanky

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 11/30/2002 11:33:27 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Ministr Ambrozek: Česko nepotřebuje vodní kanál Dunaj-Odra-Labe

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Česká republika nepotřebuje podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) vodní kanál Dunaj-Odra-Labe, o jehož projektu se v zemi hovoří už několik desetiletí. V době, kdy je nevyužitá nákladní železniční doprava a existují i jiné vodní cesty napříč Evropou, není nutné budovat takovou vodní cestu v Česku, řekl dnes ČTK Ambrozek, který se v Uherském Hradišti zúčastnil ekologického festivalu Týká se to také tebe.
Z hlediska životního prostředí je projekt podle něj škodlivý, protože jeho realizace by narušila Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Poodří a oblast od Uherského Hradiště k Hodonínu. Jako absurdní se Ambrozkovi jeví také 300 miliard korun nutných k realizaci projektu.
Se stavbou kanálu nesouhlasí ani ekologické sdružení Arnika, které dnes Ambrozkovi předalo petici podepsanou 40 organizacemi a obcemi. Proti je také referát životního prostředí Okresního úřadu v Uherském Hradišti . "Znamenalo by to mimo jiné zabrání lužních lesů, rušení stávajícího toku Moravy a blokování územních plánů několika měst a obcí. Projekt považujeme za závažný zásah do životního prostředí," řekl ČTK Jaroslav Hrabec z referátu životního prostředí.
Trasa kanálu je podle Ambrozka vedena v územních plánech a v desítkách měst a obcí brzdí výstavbu nebo rozvoj, což se týká i protipovodňových opatření. "Je nutné, aby trasa byla z územních plánů vyňata," řekl Ambrozek. Ministerstvo se podle něj naopak nebrání debatám o splavnění Labe do Pardubic nebo Baťova kanálu do Hodonína. Tyto zásahy podle něj nenaruší říční ekosystémy. Karla Havlíková

Zdravim vas vsechny, Honzik Habartuuu

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 11/25/2002 11:22:17 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Pozvánka na FESTIVAL JEDEN SVĚT

26/11 se ve Zlíně uskuteční lokální část mezinárodního filmového festivalu Jeden svět.
Více informací naleznete na plakátku

:: p o s l a l :: dudis dne > 11/21/2002 07:13:50 PM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

FAINY DOKUMENT

ČT1 >> neděle 17/11 >> 14:10 >> Cesty víry ( Afghánske evangelium )

dokument Jaromíra Štetiny ( agentura Epicentrum )



:: p o s l a l :: dudis dne > 11/16/2002 10:43:29 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Otázky pokusů na zvířatech a zacházení s koňmi jsou také tématy, kterými se konference bude zabývat.

Ve dnech 21. – 23. 11. 2002 pořádá Německá společnost pro veterinární medicinu ve Freiburgu 34. mezinárodní konferenci na téma "Aplikovaná etologie". Těžištěm témat jsou nosnice v alternativních způsobech chovu, etické předpisy pro pokusy na zvířatech a otázky zacházení s koňmi. Další informace v němčině na níže uvedené adrese:
www.dvg.net/PDF/ethol2002.pdf (mi)

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=0&ch=1&typ=1&val=9936

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 11/15/2002 11:37:07 AM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.

Tak hokus pokus, clanek, ktery jsem nedavno zverejnil na Biomu:Odpadove hospodarstvi FInska, Region Hameenlinna

Úvod

Jsem na výměnném studijním pobytu ve Finsku a rád bych Vám popsal,
jak funguje odpadové hospodářství komunální sféry v některých regionech
Finska. Záměrně jsem nepoužil “ve Finsku”, neboť využitím a likvidací
odpadu jsou pověřeny samosprávné obce, tyto obce mají velmi volné ruce
při vytváření ”lokálních zákonů odpadového hospodářství”. Stát pouze
dohlíží na to, jsou-li v těchto lokálních zákonech obsažena obecně
závazná ustanovení a cíle národní politiky odpadového hospodářství,
vyplývající například z Plánu odpadového hospodářství Finska. Proto se
způsob nakládání s odpadem v jednotlivých oblastech značně liší. Je také
nemyslitelné, aby regiony v severní oblasti Finska, kde je osídlení
obyvatelstva velmi řídké a decentralizované, měly stejné zákony jako
hustě osídlené a centralizované regiony jižního Finska.

V současné době se správní obce sdružují a zakládají společné
organizace (jätehuolto). Funguje zde 20 takovýchto organizací, které
poskytují služby zhruba 3 milionům finských obyvatel, vznikají nová,
moderní centra využití odpadu (Vaasa, Helsinky…).

Podle POH Finska se v roce 2005 předpokládá, že bude 50 takovýchto
organizací, a že tyto budou působit na území téměř celého Finska.
Současný trend je však spíše takový: jednotlivé samosprávné obce se
připojují k větším, již fungujícím organizacím, lze tedy předpokládat,
že organizací bude spíše méně.

Průměrná svozová oblast těchto ”jätehuolto” má dnes mírně nad 100
000 obyvatel. Nejmenší svozová oblast má zhruba 28 000 obyvatel - Jomsön
Seudun Jätehuolto Oy a největší bezmála 1 milion – YTV Helsinky, kde je
již ve výstavbě zařízení na mechanickobiologické využití odpadu.

Byl jsem velmi překvapen, kde všude může člověk najít nádoby na
separovaný sběr KO. Nejen, že jsou v příměstských parcích, na
křižovatkách lesních cest k osamělým obydlím, ale dokonce i uprostřed
národních parků (Obr. 1), kde nejbližší sjízdná cesta pro automobily je 2 dny
chůze kamenitým terénem a strážci parku odvážejí odpad pouze v zimě ( od
listopadu do dubna) pomocí sněžných skůtrů. Národní parky mají také své
vlastní plány odpadového hospodářství. Ve druhém největším národním
parku Finska - Urho-kekkonen - byl připraven první plán odpadového
hospodářství již v roce 1985.

Velká část Finů žije v rodinných domcích s malou zahradou. Každý dům
má samozřejmě (jak jinak) saunu a mnoho z těchto domů má také domácí
kompost, ve kterém využívají zejména odpadu ze zahrad. Některé
domácnosti zde ukládají také kuchyňský odpad(Obr. 2).

Odpadové hospodářství regionu Hame, společnost Kiertokapula Oy

Tato svozová oblast se nachází v regionu Hame –100 km severně od
hlavního města Finska, Helsinek. Má zhruba 300 tisíc obyvatel. Systém
odpadového hospodářství je velmi odlišný od ostatních regionů. Základem
systému je sběr bioodpadů a suchého domovního odpadu do jedné sběrné
nádoby. Bioodpad jsou občané povinni ukládat v černých plastových
taškách a suchý domovní odpad v taškách jiných barev, tašky je nutno
opatřit dvěma uzly a pevně utáhnout. Tímto způsobem sběru je lépe
využívána svozová technika. Systém je také velmi pohodlný pro občany,
jak jsem sám mohl poznat.

Doporučené tašky jsou o objemu 15-75 litrů a o maximální hmotnosti
25 kg, aby se při transportu neroztrhly. Nepoužívají se tašky z
biodegradabilního plastu, jelikož nejsou dostatečně pevné. Je však možno
použít tašky z místních supermarketů, které jsou na líci barevně
potištěny, ale uvnitř jsou černé (Obr. 3).

Obsah sběrných nádob s bioodpadem a suchým komunálním odpadem je
převezen do třídící linky, která se nachází 5 km od města Hameenlinna v
areálu místní skládky. Tam se pomocí optického zařízení vytřídí černé a
barevné tašky(Obr. 4). Odpad v černých taškách je odvezen do kompostárny, která
je situována asi 45 km jižně od Hameenlinna u města Hyvinka, také v
areálu skládky. Tašky barevné jsou zatím skládkovány, ale plánuje se
výstavba linky na mechanickobiologické využití tohoto odpadu a výrobu
paliva REF do roku 2005. Po spuštění linky se očekává, že bude využíváno
více než 75% odpadu.

Osvětové kampaně na minimalizaci vzniku odpadu a důslednou separaci
tu fungují nadmíru dobře. V roce 2001 činila průměrná produkce bioodpadu
a suchého komunálního odpadu 96,4 kg na osobu.

Tento systém je samozřejmě zajištěn místní vyhláškou; ta obsahuje
mimo jiné:

• ”Dům, kde jsou alespoň 4 byty, musí mít nádobu na společný sběr
  bioodpadu a suchého komunálního odpadu a nádobu na separovaný papír a
  občané jsou teoreticky povinni separovat uvedené složky. (Nikdo na to
  však nedohlíží).


• Dům, kde je alespoň 10 bytů, musí mít také nádobu na sběr kovu,
  skla a kartonu.“

Zpracování bioodpadů:

Vytříděný bioodpad zabalený do tašek je v kompostárně ve městě Hyvinka podrcen a přesit na rotačním sítu o velikosti ok 10-12 cm, čímž se odstraní plastové tašky a příměsi. Vyčištěný bioopad je mísen s dřevní štěpkou a dle potřeby také s rašelinou, čímž se dodává potřebná vlhkost. Takto připravený substrát putuje do dvou bubnových kompostovacích boxů (každý o obsahu 160 m³) a následně do třech tunelových boxů (o obsahu 120 m³ každý).

Nejprve je substrát zhruba 3-4 dny v bubnových rotačních kompostovacích boxech s kontinuální tlakovou aerací, které jsou plněny dle potřeby vždy při otáčení bubnu a vyprazdňovány jsou kontinuálně. Následně je substrát přemístěn do jednoho ze tří kontinuálních tunelový kompostérů s podtlakovou aerací – v podlaze tunelu jsou dvě paralelní trubky. Kompostovaný substrát je zde alespoň 10 dní. Plyn z kompostéru prochází nejprve vodou s blíže nespecifikovanou kyselinou, čímž se odstraní amoniak, a následně prochází biofiltrem. Bubnové rotačni kompostéry jsou plněny do poloviny jejich objemu, aby se při otáčeni mohl substrát lépe homogenizovat a provzdušňovat.

Kompostování substrátu pokračuje v kompostovacích kupách o základně
80 x 5 metrů a výšce 2 metry. Kupy jsou překopávány v intervalu jednoho
až dvou měsíců, v závislosti na počasí, „rozkročeným překopávačem“.

Během zimního období doprovázejí zpracování bioodpadů nemalé potíže:
Odpad je často zmrzlý, než se kompostování rozběhne trvá několik dní.
Také teplota v kupách je o deset až patnáct stupňů nižší.

Ručně se takto vyrobí zhruba 6 000 m³ kompostu. Kompost je
prodáván za cenu zhruba 10 eur (300 Kč) za 1 m³, odběrateli
jsou převážně soukromé osoby a stavební firmy, které používají kompost k
zakládání a k údržbě trávníku. Poptávka v současné dobe prevyšuje
nabídku.

V době mé návštěvy byly kompostovací boxy v rekonstrukci a bioodpad
byl využíván velmi alternativní anaerobní metodou. Odpad byl ukládán do
velkých jam o objemu zhruba 1 000 m³ vytvořených v areálu
skládky. Po naplnění jámy byla tato utěsněna a zasypána. Vznikající plyn
byl jímán instalovanými sběrnými trubkami a využíván spolu se skládkovým
plynem k výrobě energie.

Při návštěvě třídící linky u města Hemeenlinna mi slečna Mari Alho,
vedoucí informačního a ekovýchovného oddělení, ukazovala statistiky o
tom, kolik odpadu recyklují a kdo tuto recyklaci provádí. V jednom řádku
bylo uvedeno: „Jiné, zpracovatel: Markku Nirmi, 5,6 tun/rok ” Na můj
dotaz, co že to znamená, mi Mari pobaveně odpověděla: „No, to tady jeden
pán, Markku Nirmi, chodí po skládce a sbírá různé použitelné věci a
druhotné suroviny jako například měděné kabely. Vydělává si tím na
živobytí. Rozhodli jsme se ho zahrnout do našich statistik.”

Do roku 2001 fungoval v areálu skládek také jakýsi „second hand”,
kde lidé odkládali nepotřebné použitelné věci a jiní občané si je mohli
bezplatně odvézt. Na začátku tohoto roku byl však přemístěn do centra
města Hameenlinna.

Korekce textu Kamča Šůstková.

:: p o s l a l :: Kojvu dne > 11/14/2002 03:34:23 PM [+] ::
.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.x.